5 největších mýtů o srdečních nemocech, ve které stále věříme

Srdeční onemocnění jsou celosvětově jednou z nejčastějších příčin úmrtí, a přesto kolem nich koluje překvapivé množství nepřesností a mýtů, které přetrvávají generace. Problém není jen v tom, že tyto mýty jsou nepravdivé – problém je, že nás mohou vést ke špatným rozhodnutím, k podceňování rizik nebo naopak ke zbytečné panice. Pojďme se podívat na pět nejrozšířenějších přesvědčení, která si zasluhují pořádné přehodnocení.

Mýtus č. 1: Srdeční nemoci jsou „mužský problém”

Toto přesvědčení je pravděpodobně nejnebezpečnějším ze všech. Mnoho žen – a bohužel i někteří lékaři – stále vnímají kardiovaskulární onemocnění jako něco, co se týká především mužů středního věku s nadváhou. Realita je jiná: srdeční onemocnění jsou i u žen velmi častou příčinou závažných zdravotních komplikací.

Kde se mýtus bere? Zčásti v tom, že u žen se příznaky infarktu často projevují jinak než v učebnicích. Zatímco muži typicky popisují svíravou bolest na hrudi vyzařující do levé paže, ženy mohou pociťovat únavu, nevolnost, bolest zad nebo čelisti, dušnost nebo jen neurčitý pocit „něco není v pořádku”. Tyto příznaky bývají snáze přehlédnuty nebo připsány stresu a vyčerpání.

Navíc po menopauze, kdy klesá ochranný vliv estrogenu, se riziko kardiovaskulárních onemocnění u žen výrazně zvyšuje. Ignorovat tento fakt kvůli zastaralému stereotypu může mít vážné následky.

Mýtus č. 2: Pokud nemám příznaky, moje srdce je zdravé

Ateroskleróza – proces postupného zanášení a tuhnutí tepen – se rozvíjí tiše, bez bolesti a bez varování, klidně desítky let. Cévy mohou být zúženy o více než polovinu, aniž by člověk cítil cokoliv neobvyklého. První „příznak” tak může být u někoho infarkt nebo mozková příhoda bez jakéhokoliv předchozího varování.

„Zdravý pocit” není totéž co „zdravé srdce.” Absence příznaků neznamená absenci rizika – znamená jen, že tělo zatím nehlásí alarm.

Právě proto jsou pravidelné preventivní prohlídky tak důležité. Měření krevního tlaku, hladiny cholesterolu nebo glukózy v krvi jsou jednoduché a dostupné testy, které dokážou odhalit skryté rizikové faktory dávno předtím, než se stanou problémem. Čekání na příznaky je z hlediska prevence velmi špatná strategie.

Mýtus č. 3: Cholesterol je vždy nepřítel

Slovo „cholesterol” se stalo synonymem pro něco špatného a nebezpečného. Ve skutečnosti je cholesterol látka, kterou naše tělo nezbytně potřebuje – podílí se na tvorbě buněčných membrán, hormonů i vitaminu D. Klíčový je kontext a rovnováha.

Zjednodušeně řečeno, existuje více typů lipoproteinů, které cholesterol v krvi přenášejí:

• LDL (tzv. „špatný” cholesterol) – ve vysokých hodnotách přispívá k ukládání plaků v tepnách a zvyšuje kardiovaskulární riziko.
• HDL (tzv. „hodný” cholesterol) – pomáhá odvádět přebytečný cholesterol z cév zpět do jater; vyšší hodnoty HDL jsou obecně příznivé.
• Triglyceridy – další typ tuků v krvi, jehož zvýšená hladina také hraje roli v riziku srdečních onemocnění.

Říkat prostě „mám vysoký cholesterol” je tedy nepřesné. Záleží na tom, jaký typ a v jakém poměru. Paušální strach z cholesterolu v potravinách navíc vedl k paradoxnímu jevu – lidé se vyhýbali vejcím a nahrazovali je průmyslově zpracovanými „nízkotučnými” produkty plnými cukru a aditiv, což je z hlediska srdce vůbec žádné zlepšení.

Mýtus č. 4: Srdeční onemocnění jsou hlavně záležitostí genetiky – „buď to mám v rodině, nebo ne”

Genetika skutečně hraje roli. Pokud se srdeční infarkt vyskytl u vašeho otce nebo sourozence v mladém věku, je to rizikový faktor, který byste neměli přehlédnout. Jenže z toho někteří lidé vyvozují buď fatalistický závěr („nemůžu s tím nic dělat, je to v genech”), nebo naopak falešné bezpečí („v rodině to nikdo neměl, takže jsem v pořádku”).

Oboje je problematické. Moderní poznání jasně ukazuje, že životní styl má na kardiovaskulární zdraví velmi silný vliv – a to i u lidí s genetickou predispozicí. Faktory jako:

• kouření a pasivní kouření,
• dlouhodobě nevyvážená strava bohatá na průmyslově zpracované potraviny,
• chronický stres bez zvládání,
• sedavý způsob života,
• nekvalitní nebo nedostatečný spánek,
• nekontrolovaný vysoký krevní tlak nebo cukrovka

– všechny tyto věci výrazně ovlivňují riziko srdečních onemocnění bez ohledu na rodinnou historii. Geny nejsou osud.

Mýtus č. 5: Na srdce jsou nejdůležitější léky, cvičení a dieta jsou jen doplněk

Tento mýtus je z části pochopitelný – žijeme v době, kdy medicína umí udělat skutečně zázraky a léky hrají při léčbě kardiovaskulárních onemocnění nezastupitelnou roli. Jenže z toho někteří lidé dovozují, že pokud berou léky na tlak nebo cholesterol, mohou si jinak žít, jak chtějí. Nebo že cvičení a strava jsou jen jakýsi módní doplněk pro zdravotní nadšence.

Pohybová aktivita, kvalitní strava, nekouření a zvládání stresu nejsou „bonusy navíc” – jsou základem kardiovaskulárního zdraví. Pravidelný pohyb přirozeně podporuje správnou funkci srdce a cév, pomáhá udržovat zdravou váhu, snižuje krevní tlak a zlepšuje hladiny lipidů v krvi. Žádný lék tyto efekty plně nenahradí, může je pouze doplňovat.

To samozřejmě neznamená, že by někdo měl svévolně přestávat užívat předepsané léky. Jde o jiný bod: životní styl a medicína fungují nejlépe společně, ne jako alternativy.

Časté dotazy

Od jakého věku bych měl/a začít myslet na prevenci srdečních onemocnění?

Ideálně co nejdříve – ale rozhodně ne až ve středním věku. Ateroskleróza se začíná rozvíjet již ve dvacátých letech, někdy i dříve. Pravidelné pohybové návyky, vyvážená strava a vyhýbání se kouření jsou investice, které se vyplácí začít co nejdříve. Po třicítce je vhodné začít sledovat základní hodnoty jako krevní tlak a cholesterol, i když se cítíte zdravě.

Mohou mě příznaky infarktu překvapit i v klidu, ne jen při námaze?

Ano, a právě to mnohé lidi zaskočí. Infarkt se může objevit v naprostém klidu, v noci během spánku nebo v situaci zdánlivě nesouvisející s fyzickou zátěží. Srdeční obtíže nejsou výhradně záležitostí namáhavé aktivity, a proto je důležité nevysvětlovat si neobvyklé příznaky jednoduše přepracovaností a v pochybnostech vyhledat lékaře.

Stačí sledovat pouze krevní tlak, nebo jsou důležité i jiné hodnoty?

Krevní tlak je důležitý ukazatel, ale zdaleka ne jediný. Pro komplexnější pohled na kardiovaskulární riziko je vhodné sledovat také hladiny cholesterolu (LDL, HDL, celkový) a triglyceridů, glykémii (hladinu cukru v krvi), případně obvod pasu. Všechny tyto hodnoty dohromady dávají mnohem přesnější obrázek než samotný krevní tlak – a všechny je možné zjistit v rámci běžné preventivní prohlídky u praktického lékaře.